Holčičkám z ejčáru II.

Už je to pár let co jsem dělal v Rajfce a obecně na to vzpomínám celkem rád. Dělal jsem v interním SW vývoji a dělal jsem tam v čase ledacos. S odstupem myslím, že tam za mnou zůstal i pěkný kus práce. Nejbližší kolegové byli fajn. Čím bylo nějaké oddělení vzdálenější, tím víc se to podobalo D-fensovi.

V RB se periodicky opakovaly vlny slavící historicky nejlepší ekonomické výsledky a vzápětí je následovaly vlny ne-úplně dobrovolných odchodů (2012, 2013, 2015). To se zase periodicky praktikoval celobankovní kostsejv. Občas se stala ta chyba, že pravidelný roční průzkum spokojenosti zaměstnanců vyšel na dobu těsně po kostsejvu. Jauvajs 🙂

Jednoho dne napadlo nějakou chytrou hlavu, že je třeba zvýšit morálku mužstva a vznikla akce Cesta Raiffeisen. Jednalo se o sérii povinných (hustopřísně) indoktrinačních workšopů, ve kterých bylo zaměstnancům vysvětlováno, co si mají myslet a jak moc. Napsal jsem povinných? Není to tak úplně pravda. V pravidelném měsíčním chatu s generálním ředitelem bylo v jedné odpovědi napsáno, že jde o akci “doporučenou”, že není povinná, ale že kdo ji nechce absolvovat, měl by se důrazně zamyslet nad tím, jestli chce v RB skutečně pracovat. Vedoucí dostali účast mužstva do KPI, aby to vzali dostatečně za své. Cítíte, jak z toho ta dobrovolnost čiší?

Co opravdu nemám rád je, když mi někdo říká co si mám myslet. Mám vlastní hlavu a vlastní životní zkušenosti. A taky mám za ta léta v korporacích vypěstovaný 6. smysl na bullshity. Dařilo se mi vyhýbat se Cestě Raiffeisen i když to bylo často o chlup a někdy to i trochu zaskřípalo. Jednoho dne už jsem toho měl tak akorát, sbalil jsem si fidlátka a šel jsem dělat jinam.

Na přelomu tohoto roku jsem měl nakročeno do produktové firmy na pozici solution architekta. Měl jsem velká očekávání a snad poprvé v životě jsem z toho cítil vlastní čelenž. V korporaci je totiž čelenž maskovací slovo pro „dobrovolnou aktivitu nad rámec standardních pracovních povinností“ = sra*ku, co nikdo nechce dělat, dostanete ji na krk od šéfa (dostal ji na krk on, ale s radostí to deleguje), máte ji dělat ve volném čase a nejlíp zadarmo. S firmou jsem to nějak nedotáhli a koncem roku jsem moc nevěděl, co vlastně budu dělat. Dal jsem si do cajku profil na LinkedIn abych si trochu otevřel cestu k novým možnostem.

Invajty od recruiterů/headhunterů chodily jeden za druhým. Na některé jsem odpovídal, na jiné ne. Jednoho dne se mi ve schránce objevilo “pozvání” Tomáše R. z Rajfky.

Pod fotkou má jako motto “‎Zajímá vás práce v klientsky nejpřívětivější bance nebo v bance roku? To vše u nás naleznete, tak se nebojte zeptat 😉”. Bylo bez textu. Nemám rád, když mi chodí od neznámých lidí invajty bez textu. Rejdy headhunterů a ejčáristů na LinkedIn mají různou úroveň. Oslovení jménem a sdělení jednou větou proč mě kdo kontaktuje pokládám minimálně za slušnost.

Koncem roku naším „kruhem“ zaměstnanců a ex-zaměstnanců RB IT dost rezonovala jedna událost. Je to exemplární ukázka toho, jak se v korporacích na jednu stranu HR předhání v „péči o zaměstnance“ a vymýšlí průzkumy spokojenosti (které beztak rok od roku dopadají hůř a hůř, nejen v RB) a jednou z „otázek“ je „Sociální odpovědnost firmy“. Jenže je to „operace pod falešnou vlajkou“. HR je tam pro zaměstnavatele, ne pro zaměstnance. Když se kostsejvuje, tak na základě barevného excelu bez toho, aby se někdo zabýval právě tím sociálním dopadem. Nebudu se tady o tom konkrétním případu rozepisovat, ale z naší konverzace s Tomášem R. je to myslím jasné dostatečně. Ohodnotil  jsem to na korporátní prasárnu číslo 1. Jeho následná odpověď mě ale opravdu zaskočila. Prostě nám čůrají na hlavu a už se ani nesnaží namluvit, že prší.

No ale já už se u Rajfky nedivím ničemu :). Teda to jsem si myslel až do konce února. Na aktuálním projektu se v openspace ke mě od jednoho kolegy doneslo “šššššššš…. Tomáš R. z RB”. Zbystřil jsem. Ptám se, co je s ním a kolega mi ukazuje stránku RB na Jobsech, kde je Tomáš R. Koukám na jeho fotku a musím říct, že opravdu zkrásněl 🙂

DISCLAIMER: toto není fotomontáž – tato fotka byla na adrese http://rb.jobs.cz/detail/?id=G2-1186580360-aden_brand0&rps=312 27.2.2017 v 10:19, dnes už je tam jiná

Tímto uděluji společnosti Raiffeisenbank Salámovu cenu za největší korporátní bullshit roku 2017 v kategorii HR/Péče o zaměstnance. Gratuluji!

FURT VE STŘEHU!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *