Holčičkám z ejčáru

Tak se sešel rok s rokem a jeden zase rekapituluje. Okukuje “jobsy” a vyhodnocuje svou cenu na trhu práce. Ten jeden jsem já a jsem právě v periodě. Prolejzám jobsy a LinkedIn a zase se divím… a divím se tolik, že dávám tenhle blog mimo pořadí…

Služební telefon

U mě osobně se vlastně bavíme jen o SIM. Stejně vyfasujete něco, co byste si sami nekoupili, v horším případě “po někom”. Kde mi dají iPhone 6? Mimo pracovní dobu sám rozhodnu, který hovor vzít. Telefon není benefit!

Služební notebook

Mám svůj mac, proč bych měl chtít plastovej notebook, co má 4 kila, nemá IPS displej, nemá podsvícenou klávesnici, řádí v něm antivirus, security politiky a AuditPro? Outlook doma taky nepotřebuju. Soustruh taky necháte v rachotě. Kamioňáka asi těžko někdo láká na to, že přespávání v kamionu řeší jeho bytovou situaci. Notebook není benefit!

EDIT: MacBook Pro Retina, s 16GB RAM a 512GB SSD, s tím, že si ho za 2-3 roky můžu za zbytkovou cenu odkoupit do osobního vlastnictví – to benefit je. Kdo z nás to má?

Časově flexibilní

To tak nějak navazuje na 2 předchozí body. Vlastně to znamená, že Vám může kdokoli po práci zavolat tím služebním telefonem, přinutit vás sednout ke služebnímu notebooku a místo work-life-balance jste šupem nevolník. No a protože jste flexibilní, tak o nějakých příplatcích za pohotovosti nebude řeč. Ještě zavést časově flexibilní školky, školy a úřady. Naopak rychlíky ČD prosím časovou flexibilitu neučit – na pravidelné 10-ti minutové koridorové zpoždění v Pardubicích jsem si už zvykl (a rezignoval). Rychlíky, co mi zastaví v Chocni jsou starší než já a to už mám vousy šedivé.

Stravenky

Sebereme všem, přerozdělíme, něco si přirozkrademe a co zbyde rozdáme tak, aby to vyneslo jenom někomu. Pravidelně mi přebývají a na konci roku mám těžkou hlavu, aby mi neexpirovaly dřív, než je utratím. Navíc ten výpočet… dostanete stravenku za 80 Kč, půlku z toho vám platí firma, půlku vám strhnou z platu (čistého). Oběd mám v Praze s polívkou, nebo malým pivem tak za 120 – takže doplatím dalších 40. Navíc mi nadýmají peněženku. Stojí to za to? Prostě je to jen penězovod.

Naše firma

Byl jsem elév v jedné SW firmě. Tehdy měla asi 100 zaměstnanců a 4 spolumajitele. Jeden z těch spolumajitelů byl i můj přímý boss na projektu. Dnes už není mezi námi, odešel brzo.  Je to zatím asi jediný člověk, o kterém můžu říct, že nebyl jen vedoucí, ale opravdu LEADER. No a tehdy jsme ještě se dvěma kolegy Alešem a Michalem přišli za tímhle Daliborem a říkáme: “Dalibore, my si myslíme, že by naše firma měla…”. Dalibor si usrkl kafe, usmál se a říká: “Hoši, já když se podívám do obchodního rejstříku, tak tam stojí…” a odcitoval příjmení své a dalších 3 spoluvlastníků. “To není VAŠE firma, to je NAŠE firma.” a bylo vymalováno. Ale Dalibor byl charakter, do paďous nás neposlal. Nepochybuju, že to s čím jsme za ním přišli, zpracoval. Proč HR vytrvale balamutí zaměstnance tím, že je ta firma i jejich? Stejně je jednou čeká prozření ve stylu „je to tak, protože to tak chce akcionář„. It is that easy.

Můj sen

Absolvovat pohovor s někým, kdo už dospěl, má vlastní děti a stará se o ně. Nabízí mi práci jako obchod. Něco ty mě, něco já tobě. Osobní život si nech, pracovní nech mě – neshopuj, nelajkuj, nepěstuj kukuřici, makej. Když na otázku “Jakou knížku jste naposledy četl?” odpovím “Ferdu mravence” neotočí oči v sloup, ale ví “vo co de”.

Obávám se, že skončím jako živnostník.

FURT VE STŘEHU!


EDIT: doslov v komentech. Nebudu post nafukovat něčím co jsem psal s odstupem a v jiné náladě

EDIT2: v tuto chvíli má post 4.050 zobrazení. Vyjma Linked.in jsem ho nikde neprezentoval. Zřejmě se dotkl tématu, které lidi zajímá. To je ale námět pro jiné.

EDIT3: komenty jsem po napadení své stránky smazal a zakázal