Duratec Cool R14 – II

Než jsem vyrazil do Norska, udělal jsem na Duratecu poslední drobný tuning. Vyměnil jsem původní kliky a střed Tiagra za kliky 105 a střed/ložiska Ultegra, obojí v černé barvě, kliky dokonce v kombinaci leské a matné 🙂 Mňam.
I když mám 105-ku 10-ti rychlostní 5600, kliky jsou ze sady 11-ti rychlostní 5700. S desítkovým zbytkem kola fungují bezvadně.

Vrátil jsem se z Norska a celý natěšený jsem zase Durateca osedlal. Bohužel to nebyl takový požitek, jaký jsem si vysnil. Z nějakého neznámého důvodu mi v kole při každém šlápnutí zalupalo.

Poslední vyjížďka před Norskem byla v dešti.

Potenciální viník byl hned identifikován. Voda se zřejmě dostala někam, kam neměla. Teď tropí neplechu.

Vidle a gumáky

Asi 3 vyjížďky jsem si připadal, že mi k vrzajícímu kolu chybí už jen dvojkolák s hnojem, vidle a gumáky. Já se tak styděl. 🙂 Při každém šlápnutí se zespod rámu ozvalo zavrzání. Odhadem jsem tipoval někde kolem šlapacího středu.

Léčba

Provedl jsem několik rozborek a sborek středu. Vymontování ložisek, vyčištění zívitů. Nanesení bílé lithiové vazelíny a zase sborka. Když se to nelepšilo udělal jsem totéž pedály, se sedlovkou, s přesmykačem, demontáž, podmazání lithiovkou, montáž. Zase bez úspěchu. Pak totéž s hlavou – sundat představec, sundat vidli, vyčistit, namazat ložiska, složit. Pak s upnutím řidítek do představce. Prostě všechno. Moje nádherné černé matné kolo má na každém spoji tenkou bílou linku od lithiové vazelíny a přesto vrže. Dokonce jsem i sundal převodníky z klik a podmazal je. Apropo ty 105-kové kliky s dutými  převodníky se zpevňujícímí žebry jsou opravdu vymazlené.

To už není možné! To si ze mě děláš pr…

Panika! Všechno co se může pohnout zastříkávam Silkalem. Pořád vrže! ODKUUUUD?

Mám tě

Pak mě to trklo. Zbývá poslední místo kde je nějaká síla spojená se šlapáním. Duratec má na zadních patkách eloxovaná pouzdra. Levé slouží k ochraně patky před poškozením při častém vyndáváním a zastamdáváním kola. Pravé je zároveň držákem přehazovačky. Pouzdra jsou připevněna třemi šroubky se zapuštěnou hlavou. A tady to bylo.

Odmontoval jsem pouzdro a… bylo pod ním vlhko a přidřený lak. Tak SEM se dostala voda. Minivůle přidírala pouzdro při šlapání o patku rámu. Mohlo se to hýbat tak o setiny. I to stačilo. Takže vyčistit, namazat, přitáhnout a totéž s druhým pouzdrem.

Voila – TICHO! Už zase je kroucení kilometrů ničím nerušená radost. Ze samé radosi jsem si hned při první nevrzavé vyjížďce udělal traťový rekord na okruhu do Kostelce 🙂

Na začátek

Až v době psaní tohoto blogu jsem si na fotce všiml, že v době vyjížďky v dešti jsem měl ještě původní kliky. Nové jsem montoval až potom – tam teda voda neplechu nadělat ani nemohla.

FURT VE STŘEHU!