Je vedro, zajdu si na Lysou

Vrátil jsem se z dovolené v Beskydech. Bylo tam teplo. Vedro. Zatímco se zbytek osazenstva naší chalupy jel ochladit do akvaparku, já si zašel na Lysou. Pro pořádek jen dodám, že první parta si tam zašla už o den dřív.
Z Visalají na Lysou horu a zpátky mi to naměřilo hezkých 24 kilometrů, převýšení těsně pod 700 metrů. Vyrazil jsem ve čtvrt na deset, o půl dvanácté jsem si dal nahoře u Zátopka birela a zelňačku. Pět minut po druhé už jsem si dával dole na Visalajích točenýho Radegasta. Pivo bylo dobrý, ale ten vrchní byl takovej divnej. Když chcete pivo a k tomu točenou kofolu, NEBO malinovku a dostanete pivo, kofolu A malinovku (a k tomu nějaký mumlání), tak to se jen tak nevidí. Domluva byla nad moje síly a tak jsem do sebe kofolu otočil ještě u výčepu a zbytek jsem docucal už pěkně v klidu venku na zahrádce. Nakonec – divadelní hru o hostinském, co si otevřel hospodu v lese na mýtince, aby mu tam nechodili lidi – tu známe všichni. Tak tady to bylo v reálu 🙂

Bylo vedro a úplně jasno. Posuďte sami. Teplota, tlak, rosný bod… 🙂

Tak radši pár fotek – směrem na východ byl trochu opar, směrem na západ azuro. Nikon D500 s univerzálním zoomem 16-85 a polarizákem.

Je to krása, ta naše zemička.

FURT VE STŘEHU!